Rok 2013 na trhu zlata přinesl největší cenový pokles od roku 1981. Cenového poklesu vyžili nejen individuální investoři, ale i některé centrální banky. Bilance centrálních bank se zvýšila o 324 tun zlata.

Cena zlata se během roku odepsala cca 30%. Účetně se to pochopitelně projevilo i v bilancích centrálních bank. Americký Federální rezervní systém (FED) na zlatě účetně ztratil 121 miliard dolarů.

Centrální banky ovšem zpravidla nakupují zdánlivě nelogicky: nejvíce zlata nakupují v době cenového růstu a nejvíce zlata prodávají při poklesu. Důvod je ovšem logický: zlato nakupují centrální banky v době, kdy roste na trzích obava o budoucnost měny. A když panika zmizí, centrální banky zlato odprodávají a nakupují aktiva – například vládní dluhopisy nebo cizí měny.

Centrální banky zkrátka ve zlatě nespekulují na růst ceny, narozdíl od individuálních investorů. Individuální investoři vyhledávají nízké ceny k rozšiřování portfolia drahých kovů anebo ke spekulaci na růst ceny zlata, zatímco centrální banky hedžují zlatem své měny.

Mezi největší spotřebitele zlata patří tradičně Čína, která do zlata investuje obchodní přebytky. Pozadu nezůstává Turecko, které loni nakoupilo 143 tun zlata, nákupy zlata ve velkém množství realizovalo také Rusko, Jižní Korea, Srí Lanka anebo Ázerbajdžán.

Aktuální cena zlata byla dnes 1 244 dolary za unci. Stříbro se prodávalo za  20.1 dolaru za trojskou unci.